Z šedivého nebe sem tam padla drobná kapka, jako připomínka propršené noci, po které zůstaly na zemi obrovské hluboké kaluže. Na konec června bylo poměrně chladno. V tu chvíli jsme si ale nemohli přát lepší počasí. Uplakané ráno zahnalo občany malé francouzské vesničky do tepla a sucha domovů a my si tak mohli nerušeně jít fotografovat do útrob bohatě vybavené opuštěné vily s vlastní kaplí. Vile, které se už dlouhá léta přezdívalo „Villa Amelie“.

Zrovna jsme procházeli kolem jejího pozemku, obehnaného vysokým kovovým plotem, oddělujícím bujnou nevzhlednou zeleň od chodníku, když se ozval kamarád, řidič a admin Němých svědectví Ota: „Nechci vám kazit radost, ale tam se normálně kouří z komína.“

„To je blbost, vždyť je to asi čtrnáct let opuštěný!“ namítli jsme.

Nicméně kouř byl nepřehlédnutelný. Šli jsme tedy blíž. A pak jsme pochopili, že kouř nestoupá jen z komína. Střecha byla černá a do všech stran z ní trčely ohořelé trámy. Zeď kolem vysklených oken byla zčernalá jakbysmet. A od zbídačené vilky se až k otevřené brance opatřené černobílou páskou táhly hasičské hadice. Přistoupili jsme blíž. Doufali jsme, že to není tak zlé a dovnitř se ještě dostaneme. Jenže jen co jsme nakoukli jedním oknem, spatřili jsme v zadní místnosti odkudsi létající jiskry, které doprovázel děsivý zvuk padajících částí stropu. Přijeli jsme pozdě. „Amelie“ padla rukou žháře, stejně jako další tři opuštěné vily v okolí.

[vimeo]http://vimeo.com/19997656[/vimeo]

Vinou žhářů bylo zničeno několik pozoruhodných staveb. Stejný osud, jako francouzskou vilu postihl i německý hotel Harzburger Hof přezdívaný Overlook. Hotel opuštěný dvacet let a přitom zcela zachovalý začal návštěvami trpět hlavně v posledních dvou letech. Skleněné stěny kdosi rozbil, zničena byla třeba jídelna i některé pokoje. Propadl se strop v kasinu. I přesto ale dál prostory působily vznešeně a neuvěřitelně. V květnu však neznámý žhář založil na několika místech uvnitř požár.

Oheň zachvátil i budovu už jednou z části vyhořelého Berghotelu, známého hlavně díky „mechové“ posteli. Zvenčí ošklivá moderní budova poznamenaná plameny však uvnitř skrývala neuvěřitelný poklad. Bylo v něm veškeré původní vybavení, a ač to bylo neuvěřitelné, nebylo zde ani památky po vandalech. V květnu ale někdo zapálil budovu znovu. Následně byly trosky z bezpečnostních důvodů srovnány se zemí.

Útok žháře poznamenal i areál krajské Kliniky M. K požáru krásné cihlové budovy chirurgie vyrazili hasiči 22. června. Oheň však naštěstí nebyl tak rozsáhlý a tak to de facto odnesly jen střecha a místnosti nejvyššího patra.

Zakládání požárů v opuštěných budovách se nevyhnulo ani České republice. Na přelomu října a listopadu požár zničil hotel Rozkvět v Mariánských lázních. Vysoká stavba v samotném centru lázeňského města, dlouhá léta zakryta bílou ochrannou stavební fólií, byla uvnitř zcela vykradena. K focení zde bylo jen nekolikapatrové točité schodiště. Hotel, u kterého se stále předpokládalo, že bude jednou zrekonstruován a opět otevřen, bude nakonec zdemolován.

Jistě se nám nepodařilo zavzpomínat na všechny letos ohněm poznamenané stavby. V několika odstavcích jsme ale připomněli ty, jejichž zkáza české urbexery nejvíce zasáhla. Doufejme, že nemilý trend požárů příští rok pokračovat nebude.

Za zamyšlení i stojí důvod vzniků požárů. Stojí za nimi vandalové? Neukáznění návštěvníci, odhazující nedopalky uvnitř budov? Zapalují je bezdomovci nebo snad samotní majitelé či osoby jimi pověřené?

text: Katka Havlíková