Rok se pomalu chýlí ke svému chladnému konci. Bezesporu byl plný zajímavých událostí i příležitostí navštívit opuštěná, možná i do té doby neobjevená místa. Bohužel byl tento rok i rokem bourání a ničení míst, která byla bezesporu s urbexem spjata.

Snad největším objektem, který letos padl k zemi, byl bývalý vojenský objekt Milovice. Vojenský prostor zde byl založen už roku 1904 rakouskou armádou. Od roku 1968 se místo stalo sídlem sovětských okupačních vojsk, konkrétně tzv. Střední skupiny vojsk. Až od devadesátých let, tedy po odchodu cizích vojsk, se oblast opět otevřela pro civilní obyvatelstvo.

Asi každého zabolela zpráva, že se demoliční technika zaryla i do secesní přádelny bratří Grohmannů v Bystřanech u Teplic. Barevna a přádelna egyptské bavlny z rukou stavitele Johanna Davida Ferbera, postavená roku 1866 nezískala status kulturní památky a tak začátkem února doslova vyklidila místo pro jiné průmyslové stavby.

K zemi šlo i Aero Kralupy. Továrna v Kralupech nad Vltavou, spadající pod značku Aero Vodochody, zde vznikla roku 1948 znárodněním podniku na výrobu automobilových a leteckých chladičů. Tato výroba byla prakticky zachována i po znárodnění. Firma opustila výrobní prostory v roce 2008. Majitelem se následně stalo město, které budovy nechalo začátkem tohoto roku strhnout.

Nejinak současnost zatočila i s koželužnou v Hradeckých Kuklenách. Původně se zamýšlelo přestavět objekt na luxusní byty a obchodní centrum. Developerská firma, která takový projekt připravovala, roku 2010 zkrachovala a tím prakticky zmizela šance na využití stavby z 19. století.

V rámci průzkumů už se těžko podíváme i do areálu továrny Walter motors v pražských Jinonicích. Společnost byla založena roku 1911. Po revoluci došlo k úpadku společnosti. Následně byl podnik rozdělen, část odkoupila americká společnost a zbytek zanikl. Část objektu už neexistuje. Zbytek zřejmě padne co nejdříve. Na místě areálu mají vzniknout nové obytné čtvrti a kancelářské budovy. Asi nejsmělejším projektem je vysoká prosklená kancelářská budova ve tvaru W.

Asi nejdiskutovanější stavbou, kterou nám rok 2014 vzal, se stal hotel Praha v Dejvicích. Jeho výstavba byla zahájena roku 1975 a stála tehdy neuvěřitelných osm set milionů korun československých.  Pětipatrová budova byla otevřena roku 1981. Hotel letos ustoupil výstavbě nového areálu školy Open Gate.

Rustonku znal každý. Jeden z nejstarších průmyslových závodů v Praze byl srovnán se zemí ve stejné době, jako milovický areál. Jako u většiny objektů bylo dle původního záměru zamýšleno stavby ponechat a pouze je zrekonstruovat pro nové využití. Nakonec ale areál padl, aby udělal místo dalším administrativním budovám.

Týnecká Jawa na tom byla hodně zle. Několikrát se stala terčem žhářů. Její demolice byla zahájena už v minulém roce. Ale letos z jara se demoliční čety na místo vrátily. Výrobní závod známé motocyklové značky tak už nikdy nebude připomínat doby, kdy byl Týnec slavným průmyslovým městem.

V říjnu byla během krátkého času zlikvidována i pila v pražských Satalicích, patřící pod České dřevařské závody Praha a.s. Nejednalo se sice o nic architektonicky cenného či unikátního, ale urbexery mohlo potěšit poměrně zachovalé vybavení i osobitá výzdoba dřívějších zaměstnanců.

Po celé republice jsou desítky dalších méně či více slavných staveb, které letos navždy zmizely z povrchu zemského. Důvodů pro jejich zbourání bylo hned několik – havarijní stav, potřeba pozemku pro bytovou výstavbu, pro výstavbu kancelářského komplexu… je ale otázkou, zda to bylo vždy to správné řešení. Zatímco v zahraničí se většinou snaží architektonicky cenné průmyslové stavby zachovat a upravit pro současné potřeby, u nás často takové budovy mizí.

Foto: DiverZant, Katka920, Rendy, Michal – Urbex Team Kralupy, Ota – Němá svědectví, ihned.cz, blesk.cz, lidovky.cz, hornictvi.info, novinky.cz

text: Katka Havlíková